MILOVAT ZNAMENÁ ŽÍT
23. 8. 2009
Milovat znamená žít.
Slunce zapadá. Sedím u řeky a břehy jsou porostlé keři. Stromy vzpínají své větve k obloze. Na hladině propolouvají malé vlnky, které se tříští o břeh a cákají na mé kalhoty.
Sedím zamyšlený, ponořený do své bolesti a oči nevidomě pozorují proplouvající labutě.
Pamatuješ? Dívali jsme se na ně a bůh ví co jsme si tenkrát slibovali. Hladil jsem tě, jen tak lehce, jako kdyby si vánek pohrával s tvými vlasy. Ty jsi byla opřená o mé rameno. Přivírala si své oči a tiskla si mi ruku, jako kdybys se bála, ale nevědělas čeho.
Říkalas: „Je mi fajn.“ a já ti odpovídal: „Blázínku, já tě mám rád. Pak jsme se objímali, líbali, nedbaje na pohledy labutí, které odvracely své ladné krky, aby snad nerušily naše soukromí.
Smáli jsme se, trhal jsem ti květiny, když jsme leželi na louce, honili se, dívali do slunce, někdy počítaly hvězdy.
A teď je vše pryč. Dnes mi už nemůžeš říci, proč jsi odešla a nechala prázdno za sebou. Ale já se budu stále ptát.
Proč? Proč jsi odešla. Tak náhle a nečekaně a nechala mne samotného. Se svým odchodem jsi vyrvala i kus mého srdce, které teď roní rudé kapky smutku.
Proč jsi zemřela?
Proč právě ty, kterou jsem měl rád. Ani mládí tě neochránilo, ani naše láska. Proč?
Květiny určené pro tebe, teď vadnou na tvém hrobě. Okvětní lístky padají na studený kámen a mé srdce chřadne a oči pláčí.
Proč?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář